Nový občanský zákoník zavádí pojem tzv. zdánlivého neboli nicotného právního jednání, tedy jednání, na které se hledí, jako by vůbec nebylo, neexistovalo!
Autoři: Nataša Randlová / Lucie Hořejší, Randl Partners
Zákoník práce bude v tomto ohledu novelizován na řadě míst, kdy dosavadní neplatnost určitého protiprávního jednání bude nahrazena zdánlivostí /nicotností tohoto jednání.
Jedním z příkladů bude nedodržení písemné formy v případech, kdy ji zákon vyžaduje – konkrétně např. u výpovědí z pracovního poměru, zrušení ve zkušební době, kolektivní smlouvy, aj. Pokud tyto úkony nebudou provedeny písemně, nebude se k nim vůbec přihlížet. Dále se zdánlivost uplatní (mimo jiné) i v případech, kdy právní úkon bude nesrozumitelný.
PŘÍKLAD: ZDÁNLIVOST VÝPOVĚDI
Výpověď z pracovního poměru zaměstnavatel vyhotoví nesrozumitelně, tudíž se k ní nebude vůbec přihlížet (výpověď jako by neexistovala). Zaměstnanec nově nebude omezen dosavadní dvouměsíční lhůtou k podání žaloby na neplatnost výpovědi – naopak žalobu na určení trvání pracovního poměru bude moci podat kdykoli (za rok, dva, tři) s tím, že jednotlivé náhrady mzdy se však budou promlčovat v obecné tříleté promlčecí lhůtě. V případě nicotnosti si tak zaměstnavatel nebude moci „oddychnout“ po uplynutí dvouměsíční lhůty, jak tomu je v současnosti. Otázkou je, co bude přesně za nesrozumitelné považováno – do té doby, než nám na tuto otázku Nejvyšší soud odpoví, se musíme snažit udělat vše co možná nejsrozumitelnější.
Pravidelně přinášíme užitečné články z oblasti pracovního práva. Pro odběr novinek zanechte svůj e-mail.