Jak to dopadne, když prošedivělý padesátník nastoupí do crazy start-upu? Špatně! O firemní kultuře, generačních nedorozuměních, internetové bublině a mnoho dalším je autobiografická kniha „Disrupted: My Misadventure in the Start-Up Bubble.“
Novinář Dan Lyons přišel o práci v Newsweeku a musel si v 52 letech hledat nové zaměstnání. Dlouhé roky se zabýval děním v Silicon Valley, psal scénář ke stejnojmennému seriálu HBO, byl autorem oblíbeného fiktivního blogu Steva Jobse a dělal rozhovory s největšími celebritami v internetovém a tech byznysu. Ale ani taková zkušenost ho neochránila před propouštěním, které postihlo všechna klasická média.
Velkou část života psal o technologických firmách, jejichž zakladatelé i zaměstnanci pohádkově zbohatli díky vstupu společnosti na burzu. Řekl si, že do toho vlaku naskočí také, a nastoupil jako „marketing fellow” ve známém start-upu HubSpot, který měl našlápnuto na burzu.
Kulturní šok asi nemohl být větší. Uznávaný postarší novinář se ocitl v prostředí, kde je většina zaměstnanců včetně jeho šéfa o polovinu mladší, říkají mu „dědo”, jeho zkušenosti jsou všem naprosto ukradené a veškerá novinářská práce spočívá v psaní článků typu „10 rad pro spektakulární e-mailovou kampaň”.
V první části knihy Dan Lyons sarkasticky popisuje prostředí v HubSpotu: barvičky a obrázky na stěnách, míče místo židlí, zásobníky bonbonů a cukrovinek zdarma, repliky anglických telefonních budek, programátoři s pivem na stole, neustálé párty, chození do práce v kostýmech, všechno strašně cool a AWESOME!!! Nazývá to „křížencem školky a nevěstince.”
HubSpot je podle Lyonse víc sektou než firmou. Vyžaduje naprosté oddání, povinný je entuziasmus, párty v oranžových tričkách a společné hajlování motivačních hesel. Samozřejmě nechybí mýtický příběh o jeho založení. Má i svůj specifický žargon a zaklínadla, například „1+1 = 3” znamená přijít s naprosto zabijáckým nápadem. Lyons byl trochu nesvůj, když mu jeho dvacetiletý šéf řekl: „Líbí se mi tvůj nápad, ale myslím, že není dost 1+1 = 3”.
Software, který pomáhá firmám zaplavovat zákazníky e-maily, neposílá spam, ale „loveable marketing content.” Zaměstnanci nejsou propuštěni, ale byli „graduated”. Top management firmy nosí na meetingy plyšového medvěda, který údajně představuje zákazníka a každá nová myšlenka s ním musí být konzultována. „Zažil jsem meetingy, kde hlas trhu reprezentovali skuteční zákazníci, a ne plyšoví medvědi,” komentuje Lyons.
We want to protect people from spam. Spam is what the bad guys send, but we are the good guys. Our spam is not spam. In fact it is the opposite of spam. It’s antispam. It’s a shield against spam—a spam condom.
Lyons evidentně není dobrý „culture fit”. Irituje ho nadšení mladých spolupracovníků, firemní párty, na kterých vypadá jako exot, nebo společné malování firemního loga. Dostává se do izolace, čelí různým ústrkům i otevřené šikaně a propadá se firemní hierarchií, až skončí jako lepší sekretářka. Po roce a čtvrt balí kufry.
Ale kniha nabízí víc než jen tragikomické historky poněkud zahořklého padesátníka. Jak Lyons poznává HubSpot blíže, otevírá otázky ohledně celého start-upového byznysu v USA. Firma se prezentuje jako zaměstnanecká nirvána, ale zaměstnanci jsou pod enormním tlakem obchodních výsledků. Když je jeho stůl za trest přesunut do kanceláře zvané „bolier room”, vidí zblízka armádu telefonních salesáků, kteří zákazníkům agresivně vnucují předplatné softwaru. „To dělá firma, která veřejně hlásá revoluci v marketingu?” ptá se Lyons.
Komunikační masáž, propaganda a cool kanceláře jsou sofistikovaným způsobem, jak držet náklady na minimu. „Přesvědčujte denně mladé, že pracují ve firmě, kam berou méně lidí než na Harvard, že jsou v nej cool firmě na světě, že tvoří budoucnost, že všechno je AWESOME!!! Dejte jim pivo a cukrátka zadarmo, udělejte jim z práce jednu velkou párty a místo slušné mzdy jim dejte akciové opce, o kterých budete tvrdit, že z nich jednou udělají milionáře.” Zakladatelé se netají tím, že jediným cílem je vydělat pořádný balík peněz.
Temnější aspekt knihy přichází, když Lyons popisuje fungování celého start-upového byznysu. Internetová bublina na začátku tisíciletí byla motivována opojením z nových technologií a nekonečných možností. Tentokrát má silného spojence ve FED (Americká centrální banka), která od krize v roce 2008 pumpuje do ekonomiky neskutečné množství peněz.
Peníze jsou levné a investičních příležitostí v klasických odvětvích je málo. Venture investoři chtějí najít nový Google nebo Facebook a kropí start-upy miliardami dolarů ve stylu „spray and pray”.
Najděte start-up, který založilo pár charismatických kluků v mikinách, s dostatečně nesrozumitelným názvem, nepochopitelným obchodním modelem, ale touhou zásadně změnit svět. Natlačte do něj miliony a rozjeďte PR mašinerii, která trhu vsugeruje, že právě to je nový Facebook. Přilákejte další investory, napumpujte peníze do růstu (nikoli zisku), a až bude bublina dost velká, jděte na burzu. V tu chvíli jste vyhráli v loterii.
Investoři a zakladatelé odejdou z firmy s miliardami dolarů a investiční otěže přebírají penzijní fondy. Ty jsou v USA hlavním hráčem na trhu. Spravují obrovské částky a tradičně investovaly do realit. Ty ale po roce 2008 spíše stagnují, a proto nyní peníze míří do technologických firem a různých venture fondů. Dokud trh roste, roste i výkonnost fondů, a tím i odměny jejich manažerů. Až bublina splaskne, celá střední třída v USA zjistí, že na důchod mají bezcenné akcie start-upů, jejichž názvy nikdy neslyšeli.
Plno firem s obrovskými valuacemi nejenže není v zisku, ale dokonce ani nejsou schopny vydělat si na svůj provoz. Jejich majitelé jsou pohádkově bohatí. Například Zynga nebo Groupon prodělávají stovky milionů dolarů, ale jejich zakladatelé jsou miliardáři.
„Jsme svědky největšího přesunu peněz v dějinách lidstva. Až tahle párty skončí, miliony lidí na to šeredně doplatí, ale pár jich bude neskutečně v balíku. A já chci být u toho,” řekl Lyonsovi jeho kamarád, významný investiční bankéř. A nutno dodat, že i Dan Lyons za rok práce vydělal na akciích HubSpotu sympatických 60 000 $.
Závěr
Z Dana Lyonse je patrná frustrace z jeho neúspěšného působení v HubSpotu. Pokud jsou zaměstnanci šťastnější, když mají barevné kanceláře, párty a lízátka zdarma, tak je to jejich věc. HubSpot dosahuje na Glassdoor velmi pěkného skóre spokojenosti, takže to asi tak špatné nebude. Tuto část vnímám s nadhledem, jako docela vtipný generační konflikt. Nicméně rozbor internetového byznysu stojí za zamyšlení. Do jaké míry je například zdravé, že Uber má větší tržní hodnotu než General Motors, Ford nebo Honda?
Názor ze Silicon Valley
Chtěl jsem slyšet i jiný názor, a kdo jiný rozumí americkým start-upům lépe, než kluci z firmy STRV spolupracující s desítkami start-upů ze Silicon Valley. Zeptal jsem se Lubo Smida, spoluzakladatele STRV, co si o tom myslí…
Myslíš, že jsou obrovské valuace start-upů další bublinou?
Není to černobílé. Samozřejmě některé projekty jsou nafouklé. Vem si například aplikace pro live streaming videa jako Periscope nebo Meerkat. To byl hype před rokem a půl, ale koho to teď zajímá, když je live stream na Facebooku?
Co třeba Uber? Jeho tržní hodnota je 62 miliard dolarů. To je neskutečné…
Zrovna Uber mi nadsazený nepřipadá. Oni mají jasný zdroj příjmů. Pokaždé, když se někdo na světě sveze Uberem, tak oni z toho mají pár dolarů. To je obrovský rozdíl oproti firmám, které jsou závislé jen na reklamě a nemají monetizaci své služby vyřešenou a nebo žijí jenom z fundingu.
Myslíš, že je třeba se bát další dot com krize?
Pár firem určitě krachne, to je normální. Podle mě takový Snapchat je hodně přepálený, nemá skoro žádné zdroje příjmů. Pokud krachne Snapchat, je to pro ekonomiku nepodstatné, ale problém je, že to může rozpoutat paniku. To je stejné jako Lehman Brothers. To byla relativně malá banka, ale panika na trzích způsobila násobně větší škody.
Jsou některé start-upy jenom reklama, obal, který má přitáhnout investory?
Pro získání investic jsou důležité dvě věci: jaký máš impact, tedy kolik máš uživatelů a jak rychle ti přibývají, a jak to umíš vyhypovat, jak se o tom mluví. Reklama, marketing a PR jsou stejně důležité, jako v každém jiném oboru. Znáš nějaký obor, kde není reklama?
A co otázka milionových nebo miliardových zisků pro zakladatele firem, které ani pořádně nevydělávají?
To je trh. Pokud někdo měl dobrý nápad, uměl ho zrealizovat, rozjel to z vlastních peněz, založil firmu, o kterou je mezi investory zájem, a prodal akcie ve správný moment, tak na tom prostě vydělal. Píše se o úspěšných investicích, ale jsou tisíce start-upů, které skončily krachem, a jejich zakladatelé nemají nic.