Při uzavírání pracovního poměru buďme poctiví a féroví

V rámci procesu uzavírání pracovní smlouvy se od roku 2014 uplatnily dva instituty, které se týkají jak zaměstnance, tak zaměstnavatele: předsmluvní odpovědnost a předsmluvní informační povinnost.

Autoři: Nataša Randlová / Lucie Hořejší, Randl Partners

Předsmluvní odpovědnost zavádí sankci v podobě náhrady škody, která postihuje nepoctivé jednání jedné ze stran v rámci procesu uzavírání pracovněprávní smlouvy (např. pracovní smlouvy, DPČ, DPP, dohody o rozvázání pracovního poměru, atd.). Smluvní svoboda obou stran (ve smyslu „nikdo není povinen uzavřít smlouvu, pokud o tom není stoprocentně rozhodnut“) bude tedy omezena v následujících případech: úmysl jedné strany smlouvu uzavřít zcela chybí -> jde pouze o tzv. „jednání na oko“; jednání je v natolik pokročilé fázi, že uzavření smlouvy lze s vysokou pravděpodobností očekávat, avšak jedna ze stran jej nakonec bezdůvodně odmítne.

Předsmluvní informační povinnost v praxi znamená povinnost obou stran sdělit si v průběhu vyjednávání o smlouvě všechny známé skutkové i právní okolnosti. Zamlčení určitých skutečností, např. z obavy, že by druhou stranu mohly odradit od uzavření smlouvy, bude považováno za nepoctivé jednání.

POZOR! Předsmluvní informační povinnost nic nemění na stávající úpravě ochrany soukromí zaměstnance, kdy zaměstnavatel nesmí od zaměstnance vyžadovat informace, které nijak nesouvisejí s výkonem práce (např. o těhotenství, sexuální orientaci nebo členství v odborové organizaci).

Pokud v důsledku porušení informační povinnosti vznikne některé ze stran škoda, uplatní se nárok na náhradu škody plynoucí z předsmluvní odpovědnosti.

PŘÍKLAD: PŘEDSMLUVNÍ ODPOVĚDNOST

Škoda vzniklá zaměstnavateli

Vícekolové jednání s uchazečem je ve fázi, kdy zbývá již jen podepsat předjednanou pracovní smlouvu, avšak uchazeč den před jejím podpisem náhle přijme nabídku od jiného zaměstnavatele, se kterým po celou dobu jednal paralelně škoda = marně vynaložené náklady na pracovní pohovory s uchazečem + ušlý zisk

Škoda vzniklá zaměstnanci

Uchazeč o zaměstnání absolvuje několik kol výběrového řízení u zaměstnavatele – jednání je ve finální fázi, uchazeč odmítne jinou pracovní nabídku, avšak ředitel (zaměstnavatel) se nakonec rozhodne přijmout svého příbuzného škoda = zejména ušlý zisk zaměstnance, tj. mzda, o kterou přišel v důsledku odmítnutí jiné pracovní nabídky (! i v tomto ohledu však bude nutné počkat na bližší určení soudy)

Pravidelně přinášíme užitečné články z oblasti pracovního práva. Pro odběr novinek zanechte svůj e-mail.