Jak zjistíte, že váš kandidát umí anglicky?

V mnoha personálních agenturách, ale i přímo ve firmách se setkávám s tím, že postačí vyplnění více či méně obsáhlého testu z nějaké notoricky známé učebnice. Tento test však v naprosté většině případů může odhalit pouze znalosti gramatiky a nebo taky míru štěstí, se kterou si kandidát tipuje správné odpovědi.

Ověření jazykových znalostí kandidáta (v tomto článku je budu zobecňovat na angličtinu) je v dnešní době již naprostou samozřejmostí v rámci výběrového řízení, a to jak v malých rodinných podnicích, tak ve velkých nadnárodních firmách. Proto je dobré se zamyslet nad tím, jak opravdu zjistit hloubku znalosti požadovaného jazyka.

Pokud to povaha obsazované pozice vyžaduje – např. nákupčí, logistik, právník v mezinárodní firmě, apod. – zaměstnanci z oblasti středního a vyššího managementu a specialisté, kteří budou na denní bázi komunikovat hlavně v psané podobě – pak bych zaškrtávací test zařadila do výběrové řízení, ale pouze jako jeho součást, nikoliv jako jediný hodnotící prvek. Dle mého názoru si znalost cizího jazyka ověříte pouze v rozhovoru. Jak ho vést?

Nespoléhejte na životopis

V první řadě si musíte být jisti, že Vaše úroveň angličtiny je tak dobrá, že kandidát bude maximálně na stejném „levelu“ a v případě, že bude lepší, to se ctí ustojíte. V dnešní době je již standardním nástrojem tzv. společný evropský referenční rámec, který rozlišuje 6 úrovní znalosti cizího jazyka, a to vzestupně: A1 = začátečník, A2, B1, B2, C1, C2 = rodilý mluvčí .

Napovědět Vám může již samotný životopis, kde by tento údaj neměl v žádném případě chybět, ale nedělejme si iluze o pravdivosti všech údajů a objektivnosti sebehodnocení kandidátů. Jedna část má tendenci se v této oblasti podceňovat, další část se naopak může výrazně nadhodnotit, což může být zaviněno povahou – a na takového kandidáta bych si pak dávala velký pozor – nebo také jen snahou vyhovět v předvýběru zadaným kritériím s vidinou, že „u pohovoru to už nějak dopadne, třeba tak velké nároky opravdu nemají a moje úroveň jim bude nakonec bohatě stačit.“.

Jen malé procento kandidátů do CV uvede naprosto reálnou a – co je hlavní – aktuální úroveň angličtiny.

Mnoho lidí totiž vychází ze zvláštní představy, že v době, kdy opouštěli vysokou školu nebo se před čtyřmi lety vrátili z pracovního pobytu v Anglii, neměli s angličtinou žádný problém, avšak v současnosti jsou třeba i o dva stupně níž.

Častým problémem u čerstvých absolventů pak bývá, že úroveň své angličtiny odvozují od různých certifikátů, které si udělali při škole a kde mají černé na bílém potvrzeno, že jsou, dejme tomu, na úrovni C1. Realita může být ale někde úplně jinde… Je tedy třeba brát údaje z životopisu trochu s rezervou a nespoléhat se na uvedenou sbírku certifikátů a diplomů.

Pohovor v angličtině

Samotný rozhovor v angličtině by měl být koncipovaný podle toho, do jaké míry ji bude kandidát v práci využívat; v zásadě potřebujete ověřit následující 3 úrovně znalostí:

Požadovaná úroveň C1/C2

Pokud bude zaměstanec v cizím jazyce komunikovat většinu dne, pak bych i většinu pohovoru vedla v angličtině a kandidáta bych také nechala odprezentovat nějaké vybrané téma, na které během rozhovoru narazíte. Tím se dá snadno poznat jeho (ne)jistota v komunikaci a také schopnost vést např. obchodní jednání. Nedoporučuji vést úplně celý pohovor v angličtině (tedy pokud např. nepracujete v multikulturním týmu a u pohovoru nejsou žádní Češi), z mnoha důvodů je dobré si poslechnout kandidáta i v mateřském jazyce.

Požadovaná úroveň B1/B2

Pokud víte, že kandidát na své pozici bude používat angličtinu tu a tam, občas někomu zavolá a napíše mail, tak je ideální přejít na rozhovor v cizím jazyce někde uprostřed pohovoru.Personalisté obvykle volí místo, kde má kandidát prezentovat své profesní zkušenosti, popsat nějaký projekt nebo dilpomovou práci.

Ze své zkušenosti ale vím, že právě tuto část má hodně kandidátů připravenou předem a může to pro ně být i rutina v rámci jejich aktuální pozice, takže je pravděpodobné, že je tím příliš nepřekvapíte a „nenachytáte“.

Mně osobně se osvědčilo přejít do angličtiny až v záverečné části pohovoru, kdy se dostáváme k tématům jako jsou koníčky a trávení volného času. Téměř každý uvádí v CV zálibu ve čtení knih nebo sledování filmů, není tedy nic jednoduššího než se v cizím jazyce zeptat, jakou knihu nebo film nedávno dotyčný četl nebo by Vám mohl doporučit. Pokud se dočkáte jen jednoslovné odpovědi, pak poproste kandidáta, aby Vám knihu / film detailně popsal. Ač je to s podivem, tak to může být opravdový oříšek i pro ostřílené manažery, kteří si v cizím jazyce jinak věří.

Vyjmenováním dalších koníčků si také můžete ověřit, jestli slovník kandidáta náhodou neobsahuje pouze termíny z jeho oboru.

Pokud chcete zajít ještě dál, promluvte si s kandidátem i o jeho představách o mzdě, benefitech, pracovní době, pracovních cestách nebo prostředí, ve kterém by chtěl pracovat. Především v otázce výše mzdy může skutečnost, že se bavíte v cizím jazyce hrát zajímavou úlohu.

Nemám na to žádné přesné statistiky, ale pokud Vám kandidát v CV tvrdí, že umí angličtinu na úrovni B2 (měl by se tedy bez problémů a celkem plynule dorozumět a nedělá žádné velké gramatické chyby) a přitom při pohovoru vyplyne, že jeho znalost je slabší, pak si při jednání o penězích nebude tolik věřit a je možné, že bude požadovat menší nástupní mzdu, než kdyby se k tomuto tématu mohl vyjádřit ve svém rodném jazyce.

Požadovaná úroveň A1/A2

V případě, že od kandidáta potřebujete, aby dvakrát týdně vyřídil stručný mail, rozuměl anglickým pokynům v počítači nebo uměl přivítat v angličtině zákazníka (např. recpece, asistentské pozice), pak bych volila již zmiňovaný zaškrtávací test, doplněný několika větami, které si vyměníte třeba hned v úvodu pohovoru: „V krátkosti se nám představte.“

Doporučení

Na závěr ještě doplním, že je velmi důležité, aby byla předem jasně definovaná požadovaná úroveň cizího jazyka již v samotném inzerátu (např. požadavek na znalost AJ na dobré úrovni je v tomto ohledu opravdu nedostačující). Vyhnete se tím přívalu reakcí nevhodných kandidátů, v horším případě pak velkému zklamání na obou stranách až při osobním pohovoru.