Freelance Nation

Jaká je budoucnost práce? Nezávislí profesionálové, freelanceři, digitální nomádi, profesní komunity. Fikce nebo realita? A víte, že od července bude o jednoho HR freelancera navíc?

Zaměstnanci se zbavují okovů korporátu a hromadně vyrážejí do parků, kde na dece s notebookem na klíně ladí svůj osobní brand a vydělávají peníze na nejlepších projektech, které globální trh nabízí… No dobře, takhle to asi úplně nebude, ale faktem je, že freelanceři, profesionálové bez stálého úvazku, či “volnonohaři” jsou fenomén, který mění pracovní trh. Existují stohy studií, které předvídají, že to bude jeden z hlavních směrů, kterým se bude zaměstnání ubírat. Stačí si vygooglovat “Future of work”.

pablo (9)

Americký statistický úřad uvádí, že se podíl freelancerů v produktivní populaci zvýšil za posledních deset let dvojnásobně a při současném tempu růstu budou v roce 2020 tvořit pětinu až polovinu pracovní síly v USA.

Podle studie PwC Future of Work nás čeká fragmentace firem, rozvolnění organizačních a pracovních struktur a zvyšující se specializace. Tradiční zaměstnávání bude na ústupu a lidé budou pracovat na sebe, budovat osobní brandy a prodávat dovednosti těm, co je zrovna potřebují. Třetina dotazovaných HR manažerů se domnívá, že náborová strategie musí být v budoucnu postavená na pestrém portfoliu různých typů úvazků a flexibilních forem spolupráce.

Freelanceři jsou na postupu i v České republice a server navolnenoze.cz zveřejnil nedávno výzkum „Jak se daří českým freelancerům?“ Typický český volnonohař je vysokoškolsky vzdělaný muž z Prahy mezi 26-35 lety, podniká na sebe 3 až 5 let, nejčastěji v oblastech web, IT, multimédia, design, marketing nebo PR. Klienti jsou většinou malé a střední firmy, vydělá si ročně mezi půl milionem až milionem Kč, což je více, než kolik bral jako zaměstnanec a v drtivé většině případů je i šťastnější, než když byl zaměstnanec.

Proč je více freelancerů?

Pracovat jako OSVČ není nic nového. Překladatelé, řemeslníci, web designeři takhle pracují už léta. Několik nových faktorů ale podporuje jejich množení:

  • Díky mobilním technologiím je možné spolupracovat na dálku bez nutnosti fyzicky docházet do firmy. Když to dotáhneme úplně do konce, máme tu digitální nomádství.
  • Internet umožňuje propojovat nabídku s poptávkou. Dříve byl volnonohař odkázán na svojí síť kontaktů, katalog firem nebo se musel vnucovat klientům. Dnes si každý může budovat svojí vizibilitu psaním blogu, reklamou na facebooku za pár korun, organizováním webinářů nebo prací se sociálními sítěmi. Zakládají specializovaná tržiště a komunity kolem jednotlivých profesí.
  • Vznikají ultra specializované profese a pro firmy je jednodušší si najímat specialisty nebo projektové týmy na konkrétní časově omezené úkoly.
  • Celková změna nálady ve společnosti. Dle výzkumu Deloitte mezi studenty už není snem nastoupit do firmy a celý život šplhat po korporátním žebříčku. Lidé hledají větší flexibilitu, volnost a work life balance. Chtějí mít pestřejší profesní zkušenost a pracovat pro více firem. Mladý muž v kvádru už není nadějný manažer, ale korporátník. A pochvala to tedy není.

Zajímavý pohled nabídl Bohdan Fedor, ředitel marketingu Zuno Bank ve svém článku „Nastal čas freelancerů.“

Příklady ze světa

Freelancery je možné najímat na internetových tržištích, největší jsou Freelancer a Upwork a vznikají desítky dalších tržišť specializovaných na konkrétní profese.

pablo (13)

S růstem počtu uživatelů se ale najímání dobrých freelancerů stává paradoxně složitější. Pro firmy je těžší zorientovat se v nabídce tisíců freelancerů, kvalita se naředila, samotné firmy kolikrát neví, jak dobře sepsat poptávku služeb. Skutečně kvalitní freelanceři se na masových portálech už prý nevyskytují a přesunuli se na specializované platformy.

Proto se už některé firmy vydaly cestou tvorby vlastní komunity ověřených externích spolupracovníků.

Například PwC zavedl v USA systém s názvem Talent Exchange. Je to online platforma, která umožňuje nezávislým profesionálům přímý kontakt s týmy PwC, které hledají specialisty na své projekty. Smyslem je vytvářet si pevnější a dlouhodobější vazby s nezávislými konzultanty, kteří na oplátku získají přístup k otevřeným projektům, které mohou vyhovovat jejich zájmu a schopnostem.

pablo (17)

Podobnou cestou se vydal Washington Post a jeho Talent Network – platforma pro vyhledávání a najímání externích novinářů. Editor vystavuje témata a požadované odbornosti a freelanceři se na ně mohou hlásit, ale také nabízet vlastní témata pro nové články. Jedná se o profesní komunitu, která je otevřená pouze novinářům s relevantní zkušenost

Mají se personalisté bát o práci?

Pokud budou klasické zaměstnanecké vztahy ubývat, budou přicházet o práci i lidi v HR? Myslím, že ne, protože i kolem zaměstnávání freelancerů je dost práce.

Vezměme si například nábor. Bude třeba se umět orientovat na trhu, sledovat tržiště a komunity, nastavovat honoráře. Tato práce se bude svým charakterem podobat nákupnímu oddělení a výběru dodavatelů. Dle průzkumu firmy WorkMarket se zaměstnavatelé teprve učí s tímto systémem spolupráce pracovat a někdy freelancery najímá HR (43%), liniový manažer (32%), nákupní oddělení (13%) nebo externí dodavatel (14%).

Ještě jeden příklad: adaptace. Bude důležité umět externistu co nejrychleji zapracovat do firemního života, poskytnout mu informace a potřebný network.

Práce pro HR bude i v budoucnu, ale bude jiná, více businessová, než je teď. Přečtěte si konkrétní případovku, jak to bude fungovat.

Případovka: Giant Swarm

Četl jsem už hodně jalových úvah na téma “kde má HR svoji strategickou úlohu.” Při jejich čtení jsem si říkal, že je asi něco špatně s oborem, který má potřebu si klást takové otázky. Na HR Hackathonu jsem zašel na perfektní workshop Anny Löw z firmy Giant Sworm. To je IT firma z Kolína nad Rýnem, která funguje “remote” s mixem zaměstnanců a freelancerů. Mají asi 30 zaměstnanců a trochu překvapivě uživí na tak malý počet lidí jednu personalistku na plný úvazek. Jaké úkoly musí HR plnit?

Screen Shot 2016-04-29 at 22.48.59

Nábor: Anna nabírá zaměstnance v různých zemích, zkoumá místní legislativu, vyhodnocuje, zda je lepší mít například ve Francii zaměstnance a v Polsku OSVČ. Nábor na dálku musí probíhat daleko důkladněji – přece jenom absence fyzického kontaktu je handicapem. To co by se normálně ověřovalo jednou, se při remote náboru ověřuje třikrát. HR musí nastavit systém odměňování, který bude fér ke všem spolupracovníkům, ale bude také odpovídat praxi v dané zemi.

Hodnocení: I freelanceři potřebují nějaký systém hodnocení a zpětné vazby. Kratší cyklus spolupráce je vlastně výhodou, protože vylučuje těžké byrokratické roční hodnocení. Každý zaměstnanec poskytne jednou měsíčně zpětnou vazbu na náhodně vybraného spolupracovníka. K tomu slouží baterie otázek, ze kterých je vždy vybrána jedna.

Odpovědět jednu otázku měsíčně je celkem přijatelné a průběžný sběr odpovědí od všech lidí umožňuje vytvářet realistický obrázek, který není ovlivněn momentální náladou nebo situací. Moc se mi líbila jednoduchost systému, protože půlroční hodnocení a vyplňování hodnotících formulářů je moje nejméně oblíbená činnost.

Spolupráce: HR testuje a implementuje aplikace pro týmovou spolupráci. Email jsou zakázané, veškerá komunikace jede přes Slack, projekty se řídí v Trello, videohovory přes Google Hangouts, office práce v GoogleDocs, dále používají Whiteboard, Breezy a Scan.it. Anna Löw o tom mluvila opravdu zasvěceně a mě to nadchlo. Ano! HR jako technologický poradce. To dává větší smysl, než rozdávat stravenky.

Větší zapojování freelancerů a remote teamy nabízí HR skvělou příležitost, jak vyvíjet nové formáty spolupráce, hodnocení, výběru spolupracovníků nebo zaměstnávání lidí napříč kontinenty.

Guildy, huby, komunity

Podle studie PwC Future of Work se freelanceři budou sdružovat do profesních hubů, guildů nebo-li česky cechů. Na fragmentovaném trhu budou guildy zárukou kvality a obchodní značkou, pod kterou freelanceři nabízí svoje know-how. Guildy se starají o vzdělávání svých členů, kteří si v rámci komunity vyměňují zkušenosti, pomáhají si, inspirují se. Role guildů je i socializační. Podle výzkumu na volnenoze.cz uvádí 27 % freelancerů, že se potýká s osamělostí. Proto vznikají coworkingová centra, kde mohou freelanceři pracovat společně a nevysedávat po kavárnách či doma v kuchyni. Ve světě je nejznámější síť WeWork. V Praze máme například Impact Hub, Node5 nebo Pracovnu. Články o dalších coworkingových centrech v ČR se dočtete zde. 

pablo (14)

Trend Hubů můžeme už dnes vidět třeba v reklamní branži, kdy některé agentury nefungují jako klasická firma se zaměstnanci, ale spíš jako komunita, která sdružuje podobně smýšlející profesionály a pokrývá různé profese a obory. Stejně tak můžeme najít freelancery, kteří flexibilně mění formy spolupráce, chvíli pracují v interním marketingovém týmu klienta, pak jedou business na sebe a pak zase pracují v projektovém týmu pod hlavičkou agentury.

Úplně čerstvá novinka z Prahy: vznik nového moc pěkného coworkingu K10, který má spojit firmy a freelancery.

Jeden nový freelancer na trhu

Rád testuji nejen nové technologie, a proč nejít ještě dál a netestovat i nové metody práce? Osud tomu chtěl, že jsem v dubnu dal v práci výpověď, takže jsem si řekl, že to je skvělá příležitost vyzkoušet si volnou nohu. Od 1. července 2016 jdu do toho.

Rád bych pracoval na dlouhodobějších projektech. Myslím, že v HR je pro kvalitní práci potřeba hlubšího poznání a porozumění. To co nemusím, jsou konzultanti, co přijedou trošku něco pošolichat, rozdají moudra z příručky a zase zmizí. To opravdu dělat nebudu.

pablo (11)

Jak je z blogu asi poznat, mojí specializací jsou HR technologie, komunikace, recruitment a personální marketing. Mám už nějaké projekty v jednání, ale ještě mám kapacitu, takže pokud potřebujete s něčím pomoct, dejte mi vědět raději dřív, než později. Více informací o mně je zde.

I Have A Dream

Sním o Hubu, který bude sdružovat ty nejlepší HR profesionály. V inspirativních prostorách industriálního loftu klidně a efektivně pracují specialisté pokrývající hlavní obory HR: nábor, odměňování, vzdělávání, HR marketing, pracovní právo, procesy a transakce. Díky spolupráci se jejich schopnosti násobí a můžou klientovi nabídnout celé portfolio služeb. Hub má svojí technologickou sekci a proto stojí v čele výzkumu a vývoje nových aplikací a řešení.

Čas, který je ve firmě tráven schůzováním a operativou, je v Hubu věnován sdílení zkušeností, vzájemnému ochytřování, networkingu a inspiraci. Partnerství s podobnými Huby v zahraničí umožňuje sdílení globálních best practices a práci na mezinárodních projektech. To poslední co by Hub chtěl, je zapouzdření v HR světě. Proto funguje mezioborově a je v pevném kontaktu s businessem. Vlastní inkubátor umožňuje nadějným studentům získávat cenné zkušenosti a zároveň zajistií že Hub je neustále v kontaktu s děním kolem.

pablo (16)

Výsledky Hubu jsou kvalitativně tak o dva až tři levely výše, než je zbytek trhu, a proto jeho členové mohou fakturovat důstojné částky pro zajištění spokojeného a vyrovnaného života.

Máte podobný sen? Napište mi.

Bez růžových brýlí…

Nechci vykreslovat nějakou freelance-utopii. Větší podíl externistů sebou přináší výzvy, které je třeba řešit.

Například stát přijde o část příjmů. OSVČ mají možnosti daňově optimalizace a menší zálohy na pojištění, zatímco zaměstnance berňák vždycky zkasíruje. Nejsem přítelem pečovatelského státu, ale fakt je, že důchody, nemocnice, policii a infrastrukturu musí někdo platit.

Firmy jako hlavní důvod spolupráce s externisty uvádějí snižování nákladů a větší flexibilitu. Pokud významná část populace bude mimo ochranu pracovního práva, bez alespoň nějaké jistoty stabilního příjmu, může to mít negativní dopad na ekonomiku. Ne každý bude pracovat na zajímavých luxusních projektech. Bude hodně těch, kteří polovinu svého produktivního života stráví přeskakováním z jedné podřadné zakázky na druhou.

pablo (18)

V některých zemích je problémem právní klasifikace kontraktorů. V USA Uber před páry dny uzavřel mimosoudní vyrovnání se dvěma řidiči, kdy se zavázal umožnit vznik asociace řidičů (něco ve stylu odborů). Řidiči se chtějí spojit, aby získali lepší vyjednávající podmínky a nebyli firmě vydáni na milost a nemilost. Ale každý řidič je živnostník a jejich spojení za účelem vyjednávání s Uberem by bylo podle stávající legislativy považované za kartel.

Pokud se prognózy potvrdí a freelancerů bude výrazně přibývat, bude nás čekat zajímavé překreslení pracovního trhu, předefinování role HR a musí následovat změny i v právní či daňové oblasti. Bude to dost práce, a to je dobře.

Pokud se o „Future of Work“ chcete dozvědět víc, zkuste třeba konferenci Wisephora 2016.